Vlastníte dům nebo chatu, která byla statikem určena k demolici, a nevyplatí se provádět jeho či její rekonstrukci? Toto může být pro někoho smutná zpráva, ale pokud máte v plánu stejně na původním místě stavět novostavbu a získali jste stavební pozemek v dědickém řízení v podstatě zdarma, nemusí vás to nějak vysloveně trápit. Co by vás však trápit mohlo, je rozhodnutí zkusit dům rozebrat vlastními silami.
Mezi námi se najde dostatek nadšených kutilů, kteří jsou schopni vyrukovat do terénu s velkou palicí a s vědomím, že budou postupovat tak, jako v té lidové písničce „Pec nám spadla“, kde se doslova zpívá: „…dá do toho čtyři rány, a už je to hotový!“ Kutilství je samozřejmě chvályhodné, a je dobře, že se lidé neválí jen na té „peci“ s mobilem v ruce a s veškerým stráveným volným časem na sociálních sítích, ale kutil by tentokrát měl přenechat své choutky profesionálům. Kutil by se měl pustit do výroby dřevěné komody a stolku nebo do oplocení pozemku, ale demolice budov by měl přenechat odborníkům.
Svépomocné demoliční práce mohou zapůsobit na fyzicky zdatné muže jako červené sukno na rozzuřeného býka, ale že je to průšvih, si uvědomí příliš pozdě, třeba až v nemocnici se zlomeninou pánve, vnitřním krvácením do dutiny břišní a zlomenými žebry, kdy se zřítí na zem spolu s propadlým stropem, anebo se na ně zřítí krovy a střecha. Není to legrace, protože velký dům se v průběhu demolice může chovat zcela nevyzpytatelně, a když nemáte jako amatér potřebné znalosti a zkušenosti, jak správně postupovat, nedopadá to dobře.
Součástí demoličních prací je i odvoz odpadu, a i zde se amatér může „nachytat na švestkách“, protože je většinou množství sutin tak obsáhlé, že na to nestačí pronajatá dodávka. Mísí se tu dřevo v podobě trámů a latí s cihlami, tvárnicemi, kusy betonu a železobetonu, pletivem, ocelovými nosníky, plechem, heraklitem, dřevotřískou, a mnohdy i sklem, a hrabat se v takové suti není rozhodně nic příjemného.