Jako malà jsme je jistÄ› vÅ¡ichni Äetli. Ve Å¡kole bude dÃtÄ› jen těžko ÄÃst váleÄnou literaturu, nebo Leninovy spisy. VÄ›tÅ¡inou sáhne dÃtÄ› právÄ› po knize, která pojednává o jeho vrstevnÃcÃch. Takže kluci běžnÄ› Äetli pana Foglara, pokud se k nÄ›mu ovÅ¡em dostali. Tento obrovský ÄlovÄ›k se srdcem na pravém mÃstÄ› nebyl totiž s komunisty kamarád, a proto jeho knihy se nÄ›jak moc nevydávaly. Ale sem tam se nÄ›co pÅ™ece jen sehnat dalo. Nutno napsat, že to byly knihy dobrodružné, kdo by neznal Rychlé Å¡Ãpy, že ano. Takže dÄ›vÄátka si moc nepoÄetla. Pro ty byly spÃÅ¡e napÅ™Ãklad „DÄ›ti z Bullerbynu“, „Neználek ve SluneÄnÃm mÄ›stě“ a tak podobnÄ›. KrásnÄ› ilustrované knÞky dokázaly dÄ›tského Ätenáře pÅ™Ãmo nadchnout, a tak nenà divu, že i v knihovnÄ› se jich obÄas nedostávalo. Â
Malà Ätenáři, kteřà tam chodÃvali vybÃrali pÅ™edevÅ¡Ãm dle obalu a obrázků uvnitÅ™. Takže panà ZmatlÃková zaruÄovala knize úspÄ›ch, i když tÅ™eba obsah samotný nebyl valný. Takže je asi jen noÅ¡enÃm dÅ™Ãvà do lesa, když se zde bude psát o panu Sekorovi. NevzpomÃnáte si? PÅ™ede Ferda. Ferda mravenec, brouk PytlÃk a jejich kamarádka, jejÞ jméno si už musÃte dopsat sami, protože autor Älánku jej z dávno zasutých vzpomÃnek již nevyhrabe. Možná MaruÅ¡ka? Â
NaÅ¡e dÄ›tstvà bylo bez mobilů a jiných nesmyslů, které má dnes každé dÃtÄ›. SamozÅ™ejmÄ›, že neÄetli vÅ¡ichni. Tedy ne tak hodnÄ› jako my, kteřà jsme byli v knihovnÄ› každý týden pro pÄ›t knih. Takže dÄ›tÅ¡tà hrdinové pro nás byli vlastnÄ› spÃÅ¡e kamarádi. Na nÄ› se pak také hrávalo, který z kluků nebyl alespoň na chvÃli Vinnetouem, nebo Old Shatterhandem. Â
Dneska dÄ›ti hledà vÃce do mobilů než do knih, a to je velká Å¡koda. Ale tÅ™eba i v tom malém pÅ™Ãstroji knihy majà a Ätou je. TÅ™eba jen nehrajà hry, nebo nekoukajà na video. Ale to asi ne. ProstÄ› je jiná doba. V každé jsou jiné zábavy a jiné zajÃmavé vÄ›ci. Dnes jsou prostÄ› knihy na ústupu.Â